Takový byl Brněnský Dialog 2021

Tématem letošního Brněnského sympozia bylo: Rozdělená společnost - rozdělená Evropa: rozumíme si ještě? Výzvu postavit se tomuto tématu přijali tradičně zástupci politiky a vědy ze SRN, Slovenska, Polska, Maďarska a České republiky. Uskutečněný 29. ročník Brněnského sympozia přinesl ve dvou konferenčních dnech velice zajímavé diskuze o zásadních otázkách toho, co jednotlivé společnosti ve střední Evropě spojuje a naopak, co je rozděluje. Snahou účastníků bylo hledat společnou cestu i východiska z aktuální krize a zároveň respektování rozdílných perspektiv.

Ve své úvodní řeči se hlavní řečník, bývalý slovenský eurokomisař Ján Figel', vyrovnával s krizí liberální demokracie, která je, podle něj, způsobena krizí hodnot. Vyzval k aktivnímu prosazování hodnot lidské důstojnosti, demokracie a právního státu skrze EU a upozorňoval na důležitost důvěry vůči státu, která nefunguje tam, kde se nedodržují sliby a kde slova nčejsou v souladu s činy.

V prvním panelu vystoupili s krátkými úvodními proslovy také Marek Prawda, vedoucí zastoupení evropské komise ve Varšavě, a Martin Patzelt s rozborem současných nálad v Polsku resp. bývalé NDR, ve kterých jsou často znát deziluze a zklamaná očekávání. Pocity nerovnosti, nejistoty či méněcennosti v době silné globalizace je třeba brát v potaz západními státy. Marek Prawda zdůrazňoval významnou roli východo-středoevropské zkušenosti pro společnou evropskou paměť. Panelové diskuze se následovně účastnili také česká historička Veronika Pehe a Thomas Arnold, ředitel Katolické akademie v Drážďanech. Role sociálních problémů i nedostatečného hodnotového zakotvení může být významná pro současnou krizi. Pokusy o neliberální demokracii, jak je známe z Polska nebo Maďarska, se pak zdají pouze těchto faktorů využívat.