Konferenční zpráva Dialog 2021

Rozdělená společnost – rozdělená Evropa. V čem a proč se nedaří nalézat společnou řeč?

Mezinárodní brněnské sympozium „Dialog uprostřed Evropy“ se v termínu 26.-27. března 2021 znovu pokusilo přinést nejrůznější stanoviska na jednotného jmenovatele. Tradiční konference Společnosti Bernarda Bolzana a Ackermann-Gemeinde potvrdila i v online podobě svou roli významné platformy pro výměnu názorů mezi Německem a státy středovýchodní Evropy.

Po zahájení konference, které se svými zdravicemi zúčastnili také velvyslanci Německa, České republiky, Rakouska stejně jako primátorka města Brna a hejtmana Jihomoravského kraje, přijal hlavní řečník bývalý eurokomisař Ján Figel‘ výzvu vyrovnat se s tématem konference. Ve svém referátu na téma „Co spojuje a rozděluje Evropu? Jak lze obnovit evropskou jednotu?“ zdůrazňoval demokratické principy právního státu a lidské důstojnosti jakožto společnou základnu. Příčinu krize liberálních demokracií vidí Figel‘ ve ztrátě hodnot, čemuž se lze postavit jen tím, že sliby budou dodržovány a že slovům budou následovat činy. Evropa se také musí aktivněji zasazovat o tyto hodnoty, aby vyšla z krize posílena.

Slabé porozumění pro „Východ“

Navzdory vyrovnávání socio-ekonomických rozdílů mezi Západem a Východem v posledních dekádách je vzájemný vztah hodnocen jinak než v roce 1989. Marek Prawda, vedoucí zastoupení Evropské komise ve Varšavě, vzpomněl ve svém referátu na jedinečnost pocitů v době revoluce, kdy se zdálo, že všichni táhnou za jeden provaz. Je potřebné poznat tradice EU v jejich komplexnosti. Pokud chceme podpořit pocit sounáležitosti, je důležité, aby se středovýchodoevropská zkušenost stala součástí evropské paměti. Aby chybějící porozumění západních zemí pro tato specifika dále nezostřoval společenskou polarizaci, je třeba si umět nasadit brýle toho druhého. O tom, že zklamání z období transformace nenaráží nutně na pochopení Západu, pojednával také referát Martina Patzelta, poslance spolkového sněmu za CDU a bývalého primátora města Frankfurtu nad Odrou. Snažil se také blíže vylíčit momenty „Ostalgie“ v bývalé NDR, které vznikají z pocitů chybějící soudržnosti, nejistoty a méněcennosti vůči globalizovanému světu.

Co vydrží liberální demokracie?

Atmosféra v zemích bývalého východního bloku byla s ohledem na antiliberální tendence tématem první panelové diskuze, které se bedle Marka Prawda a a Martina Patzelta zúčastnila také pražská historička Veronika Pehe a ředitel Katolické akademie v Drážďanech Thomas Arnold. Propast mezi státem a občanem se zdá být v Polsku a České republice výrazně hlubší nežli je tomu v Německu. Nedůvěra ve stát je v Polsku dle Prawdy výsledkem celkového rozdělení společnosti. Na podobný trend v České republice poukázala také Veronika Pehe. Tento se projevuje mj. ve všeobecném zanedbávání protiepidemických opatření a jinak je tradičně sycen také sociálními otázkami. Thomas Arnold mluvil naproti tomu o stabilním německém systému, který má ovšem také čím dál více co dočinění s dvěma protikladnými monology. Proto je také důležité podporovat třetí narativ pro porozumění. Účastníci panelové diskuze byli zajedno v tom, že navzdory dalekosáhlé politické instrumentalizaci strachu a diferenciačních procesů současná pandemická krize spíše přivodí významné ztráty pravicovému populismu. Jak se ukázalo z diskuze s publikem, antiliberalismus se v současnosti zdá být již lehce za zenitem.

Národní státy proti společenství

Napínavou diskuzi přineslo téma druhé panelové diskuze „Národní státy a EU v současné krizi“. Na digitálním podiu se setkali poslanec spolkového sněmu za CSU Thomas Erndl, poslankyně Evropského parlamentu za pirátskou stranu Markéta Gregorová, bývalý maďarský velvyslanec Gergely Pröhle a Robert Zurek, vedoucí německo-polské nadace Kreisau/Krzyzowa. Markéta Gregorová dala několik odvážných podnětů k diskuzi tím, že vyjádřila podporu pro posílení evropské úrovně, ať už skrze demokratizaci evropských institucí nebo regionálního principu subsidiarity. Případným získáním legislativní pravomoci by bylo možné Evropský parlament více přiblížit obyvatelstvu. Gregorová zasadila své myšlenky do kontextu aktuálně probíhající Konference o budoucnosti Evropy, která byla iniciována Evropskou komisí. Ostatní diskutující ovšem tyto vize více či méně odmítali a zdůrazňovali důležitost národního státu jako základní organizační jednotky. Gergely Pröhle odvětil apelem na rovnováhu mezi státy a EU a striktně odmítl jakékoliv případné obcházení národních států. Evropská komise má být dle Pröhleho v první řadě „ochránkyní smluv“ a neměla by se samostatně politicky angažovat. Thomas Erndl a Robert Zurek rovněž vidí mentální potřebu národního státu, neboť obyvatelé stále myslí v národních kategoriích, které hrají svou roli v dobách nejistoty. Podle Erndla musí být akceschopná EU stejně jako národní státy.

Posilněni krizí?

Ačkoliv je současná pandemická situace v národních státech využívána jako mocensko-politický nástroj, jak to pozorovali Robert Zurek v Polsku, Markéta Gregorová v ČR a Gergely Pröhle v Maďarsku, přináší tato krize se svými četnými zvraty některé důvody k přemýšlení a aktivnějšímu nasazení pro základní hodnoty, lidskou důstojnost a právní stát, jak to na začátku konference formuloval Ján Figel‘. Podíváme-li se na historii EU, není polarizace mezi Východem a Západem, mezi městem a venkovem, mezi mladými a starými, nijak nová a vidíme, čeho se v tomto smyslu již podařilo dosáhnout, poznamenal Robert Zurek. On stejně jako Veronika Pehe pozorují s jistým optimismem nástup mladé generace, pro kterou tato dnešní pnutí již nebudou hrát významnější roli. Překonávání propastí se ovšem, jak poznamenal Martin Patzelt, stává složitější skrze roli médií a chatovacích platforem, kde se radikalizují názory. Liberální demokracie je, slovy Thomase Erndla, sice ten doposud nejlepší systém, je od něj ovšem odpovídajícím způsobem očekáváno, že se osvědčí i během krize.

Konference byla moderována předsedou Společnosti Bernarda Bolzana Matějem Spurným a předsedou Ackermann Gemeinde Martinem Kastlerem. Organizátoři se postarali o kulturní zážitek pro všechny účastníky ve formě živě přenášeného koncertu Brněnské filharmonie. Tím mohla být částečně oživena jedinečná atmosféra sympozia v dobách předkoronových.

Pokud jste konferenci nestihli, stále je možnost ji shlédnout ze záznamu zde. Mockrát děkujeme našim sponzorům Statutárnímu městu Brnu, Česko-německému fondu budoucnosti a Bundesministerium des Innern stejně jako našim partnerům Stiftung Kreisau/Krzyzowa, Institute for Political History Budapest a Progresívne Fórum Bratislava.

Jubilejní XXX. Ročník Brněnského sympozia se bude konat příští rok v termínu 8.-10. dubna 2022!

Mikuláš Zvánovec

Závěr konference (sobota odpoledne)

Technické zázemí pro streamování konference

Vysílání z Prahy proběhlo pod kompetentním dohledem